Voľby do Senátu
Volby do Senátu vyhlašované prezidentem České republiky jsou realizovány pomocí přímého, rovného a všeobecného volebního práva. Výsledky voleb, probíhající v 81 volebních jednomandátových obvodech, jsou interpretovány zásadami většinového systému. Občané tedy hlasují po 81 konkrétních osobností. Z každého volebního okresu je vždy zvolen jeden budoucí senátor. Kandidovat do Senátu může člen politické strany nebo nezávislá osoba. Volby probíhají každé dva roky a vždy pouze v jedné třetině ze všech možných volebních obvodů, čímž je zajištěno pravidelné obměňování 1/3 senátorů.
Průběh samotných voleb se skládá ze dvou kol. Je však možné dosáhnout vítězství již v kole prvním, pokud kandidát získá nadpoloviční většinu ze všech hlasů přijatých od voličů. Mnohem častěji ale nastává situace, kdy do druhého kola postupují ti dva z kandidátů, kteří obdrželi největší podíl z odevzdaných hlasů. Na konci druhého kola je poté zvolen vítěz, který od volební komise obdrží dokument potvrzující jeho právoplatné zvolení. Na první schůzi následující po zvolení nového senátora poté noví členové Senátu skládají tzv. senátorský slib a začíná tak jejich šestileté mandátní období. Každý senátor může kandidovat opakovaně, a to i v období, ve kterém mu končí jeho mandát. Pokud mu občané projeví svou důvěru a získá potřebný počet hlasů pro vítězství ve volbách, může v práci senátora pokračovat i během více volebních období.
Pokud by nastala situace, jejíž důsledkem by zanikl mandát některého ze senátoru, konají se volby doplňovací. Jejich účelem je „doplnit“ stav senátorů na požadovaný počet 81 osob.
Aktivní volební právo („ příležitost volit “) je shodné s volbami do Poslanecké sněmovny a mohou ho uplatnit osoby starší 18 let. Pro uplatnění pasivního práva („ možnost být volen “) musí kandidát dosáhnout 40 let a splnit další požadované podmínky.