Sídlo Senátu
Historie Valdštejnského areálu, současného sídla Senátu ČR, začíná již v roce 1623. Velmi vlivný a bohatý český vojevůdce Albrecht z Valdštejna započal na tomto místě výstavbu svého sídla. Na vybudování se podíleli významní stavitelé své doby společně s několika uznávanými architekty, malíři, sochaři a dalšími umělci. Namátkou můžeme jmenovat například italského stavitele Giovanniho Pieronniho, který měl stavební dohled nad celou výstavbou. Hlavní císařský sochař Rudolfa II. Adrian de Vries využil svého umu a vytvořil několik unikátních skupin soch a sousoší. V současné době ale bohužel v tomto areálu nalezneme jen jejich kopie, které byly nainstalovány v průběhu 20. století. V polovině 17. století totiž byly původní sochy ukradeny švédskými vojáky. Další část Valdštejnského areálu – Kolovratský palác nechala vystavět počátkem 18. století manželka českého šlechtice. Celý areál přešel v 19. století do majetku rodu Kolovratů a během této doby byla zahájena jeho přestavba do dnešní podoby.
Valdštejnská zahrada, další část sídla Senátu, je výraznou stavbou z počátečního období českého baroka. Původně byla vybudována v italském stylu, ale během 18. století byla její podoba více zpřírodněna a v druhé polovině 19. století se postupně formovala její současná profilace a rozdělení na několik částí. Každého návštěvníka určitě zaujme rybníček s umělým ostrůvkem a sochou Hérakla (postava z řecké mytologie obdařená nadpřirozenou silou). Prostor zahrady dále doplňují tři kašny s kopiemi původních soch. Atypickou stavbou je tzv. Sala terrana tvořená třemi oblouky o výšce shodné s Hlavním sálem. Její vnitřní výzdobu tvoří fresky s tématy bohů z řeckého Olympu. V této stavbě návštěvníci obdivují i uměle vytvořenou jeskyni s krápníky. Celá zahrada je volně přístupná během dubna až října do 18 hodin.
Od roku 1995 je Valdštejnský areál chráněn jako národní kulturní památka.