Senátoři
Pro získání mandátu musí kandidát starší čtyřiceti let uspět ve volbách do Senátu České republiky. Poté, co složí senátorský slib, začíná pro tohoto výherce voleb šestileté volební období během kterého vykonává typické senátorské úkoly.
Každého senátora mají občané možnost kontaktovat, a sdělit mu tak své dotazy nebo připomínky. V praxi mohou využít jedné z těchto čtyř možností – písemně, elektronicky, telefonicky nebo prostřednictvím osobních webových stránek senátorů z jednotlivých volebních okresů. Pokud se občanovi nedaří zjistit, jaký senátor jej v horní komoře Parlamentu zastupuje, může tuto informaci jednoduše získat prostřednictvím webových stránek Senátu. Stačí mu pouze uvést poštovní směrovací číslo (PSČ) nebo alespoň název obce. Jako výsledek mu bude vráceno jméno a příjmení jediné osoby, protože celá Česká republika je rozdělena do 81 volebních obvodů, ze kterých po volbách vždy vzejde jeden budoucí senátor.
Senátoři se sdružují do tzv. senátorských klubů a to obvykle podle své politické příslušnosti. Dle zařazení do senátorských klubů je také odvozen i zasedací pořádek.
Politici jsou také členy některého z výborů Senátu. Jejich úkolem je rozhodovat a informovat své kolegy o specifických tématech, podle zaměření výboru. Díky médiím se například všeobecně známým výborem stal Mandátový a imunitní výbor zabývající se otázkou politické imunity. Senátoři podobně jako poslanci, vláda nebo zastupitelé kraje mají právo zákonodárné iniciativy. Mohou tak podávat návrhy zákonů, které jsou předávány Poslanecké sněmovně k projednání. Návrh zákona může vzejít od skupiny senátoru nebo jednotlivce. Často také zákonodárné iniciativy využívají výbory či komise Senátu. Po schválení senátního návrhu zákona je některý ze senátorů pověřen odůvodněním jeho účelu během některé ze schůzí Poslanecké sněmovny.