Funkce Senátu
Jednou z činností Senátu je projednávání návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou. Na každý návrh senátoři zareagují jeho schválením, odmítnutím nebo vrácením k přepracování Poslanecké sněmovně. U poslední jmenované možnosti mohou také senátoři uvést svůj vlastní názor na předkládaný návrh zákona ve formě tzv. pozměňovacího návrhu. Pokud není pozměněný návrh zákona přijat naprostou většinou poslanců, hlasuje se o původním návrhu zákona (bez pozměňovacích návrhů) a k jeho přijetí postačuje souhlas nadpoloviční většiny ze všech 200 poslanců.
Pokud je návrh zákona senátory zamítnut, mohou toto rozhodnutí členové Poslanecké sněmovny zrušit, pokud se pro tento návrh vyjádří nadpoloviční počet poslanců. Tento postup však nelze uplatnit na legislativní normy, které by mohly ohrozit principy demokratického vedení státu, u nich je souhlas Senátu vždy vyžadován. Do této skupiny patří například volební nebo ústavní zákon. Pomocí ústavních zákonů je možné pozměnit nebo zrušit část ústavy, proto je jejich schvalovací proces složitější.
V oblasti mezinárodní politiky má Senát také své nezaměnitelné zastoupení. Souhlas tohoto orgánu je vyžadován při ratifikaci (schvalování) nejrůznějších mezinárodních smluv a úmluv. Zajímavou kompetencí je právo vydávat potřebná zákonná opatření, která zabezpečí chod státu, v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny.
Ve věci rozhodování o pobytu vojsk z jiných zemích na našem území nebo vyjádření souhlasu s nasazením českých ozbrojených složek mimo území České republiky je vyžadován společný souhlas obou komor parlamentu (Senátu a poslanců). Souhlas obou orgánů je také vyžadován při volbě prezidenta, která se koná na jejich společné schůzi. V ojedinělých případech náleží senátorům právo podat žalobu na prezidenta republiky za velezradu k Ústavnímu soudu.